Jsou Češi poctiví?

Pojďme si na začátek udělat malý test. Představte si, že na ulici najdete peněženku, ve které bude zhruba 300 korun, 3 identické vizitky s kontaktem na majitele, nákupní seznam a klíč. Co s peněženkou uděláte?

JAN NOVÁK, TŘI STOVKY A OSM ROHLÍKŮ

Téměř identickou situaci zažili v minulých měsících obyvatelé zhruba čtyřiceti států po celém světě včetně České republiky. Autoři odvážného experimentu, jehož cena se v přepočtu vyšplhala zhruba na 13,5 milionu korun, rozmístili do 355 měst na 17 tisíc peněženek podobného obsahu. Některé v sobě skrývaly pouze vizitky v lokálním jazyce se jménem typickým pro danou zemi a s e-mailem, nákupní seznam rovněž v místním jazyce a klíč, jiné obsahovaly i finanční obnos v místní měně. 

S POCTIVOSTÍ NEJDÁL DOJDEŠ

Cíl experimentu byl jednoduchý - zjistit, nakolik jsou lidé v jednotlivých státech poctiví. Právě poctivost je podle autorů pokusu stěžejní pro funkční společnost. Bez poctivosti totiž nelze spoléhat na dodržování slibů, smluv, odvádění daní či nezkorumpovatelnost vlády, přičemž například míra globální korupce v dnešní době činí zhruba 1,3 trilionu dolarů, je tedy srovnatelná s hrubým domácím produktem celé Austrálie. Ačkoli nejde o první pokus tohoto typu, je jedinečný ve svém provedení. Většina experimentů totiž bývá prováděna v laboratorních podmínkách a ve vyspělých západních státech, kde lidé předem tuší, že budou nějakým způsobem testováni. 

MILÉ PŘEKVAPENÍ

Výsledky pokusu překvapily autory i širokou veřejnost. Lidé totiž v průměru vrátili 40 % těch peněženek, které v sobě od začátku neměly žádné peníze a celých 51 % peněženek s penězi. Výjimkou z tohoto průměru byly Peru a Mexiko, kde si lidé peněženky většinou nechávali bez ohledu na jejich obsah. V případě České republiky se fiktivnímu majiteli vrátilo zhruba 60 % peněženek původně bez peněz a dokonce 80 % peněženek, ve kterých peníze byly. V žebříčku jsme tak porazili například země jako Německo, Francii či Kanadu a dostali jsme se až do první čtvrtiny nejpoctivějších zemí světa, mezi Nizozemsko, Švýcarsko nebo Švédsko. 

ZLODĚJINA JE DŘINA

Autoři experimentu se následně rozhodli ověřit, zda procento navrácených peněženek s finančním obnosem nějak souvisí s jeho výší. Jednoduše řečeno - zdali obnos není pro nálezce peněženky příliš nízký na to, aby si ji nechal a riskoval tak černé svědomí pro “pouhých” tři sta korun. Proto v Polsku, Velké Británii a Spojených státech obnos navýšili v přepočtu zhruba na 2,1 tisíce korun. K překvapení všech se ale peněženky s nejvyšším finančním obnosem vracely úplně nejčastěji (cca 72 %). Autoři sociálně-ekonomického experimentu předpokládají, že za těmito výsledky pravděpodobně z větší části stojí určitá shovívavost a empatie směrem k majiteli peněženky, a to díky klíči a nákupnímu seznamu. Zároveň tak poctiví nálezci činí i kvůli sobě - nechtějí se totiž dostat do pozice zlodějů. 

Zdroj: Sciencemag.org